Ženský volejbal v Brandýse nad Labem

 

Předpověď počasí hlásila na sobotu 28.7. 32°C ve stínu, a tak vybaveny opalovacími krémy,

tekutinami a dobrou náladou jsme vyjely směr Nechanice. Ta nám však už trochu opadla po

cestě, když nám Martina oznámila, že nás přeřadili ze skupiny okres (do které bylo naše družstvo zařazeno v loňském roce) do kraje, což předznamenávalo výkonost soupeřek nejméně o stupeň výš.

K registraci jsme sice dorazily s menším zpožděním, ale podařilo se nám po přihlášení zaujmout dobré strategické místo na rozložení našich dek mezi stromky hned proti hřišti, bohužel u zdi vedle slepičího výběhu.

Ve skupině bylo pět týmů a hrálo se systémem každý s každým na dva vítězné.

První zápas byl rozkoukávací a zahřívací pro nás i soupeřky. Úvodní set vypadal celkem nadějně, ale pak se protihráčky rozkoukaly a konec byl velice rychlý. Potom Martina prožila křest jako rozhodčí, čehož se zhostila dobře – žádné protesty od hrajících družstev se nekonaly. Náš druhý zápas byl zřejmě s favoritkami naší skupiny a podle toho to na hřišti vypadalo. Dost jsme se trápily, zkoušely jsme nějaké změny na hracích postech a několik míčů se nám podařilo položit na polovinu soupeřek - škoda jen, že jich nebylo víc. Osvěžovaly jsme se v poledním parnu,  jak se dalo, při úpravách hřiště došlo i na vzájemné kropení od hlav až k patám.

Nejvíc herně vydařený byl podle mého zápas třetí, který pro nás bohužel skončil v druhém setu zraněním kotníku Áji. Po jejím ošetření jsme se rozloučily s pořadateli a ukončily tím svou účast na letošním nechanickém turnaji pátým místem.

Výborný pozdní oběd v místní restauraci spojený s hodnocením společně stráveného dne nám zlepšil náladu a cesta domů proběhla v dobré pohodě. S odstupem času vidím naši největší herní slabinu v příjmu soupeřových podání a v nesehranosti týmu .

 

HOWG zz